Primář radiodiagnostického oddělení hovoří o nových přístrojích z programu REACT i chodu svého oddělení

Jedním ze součástí, jež jsou pro chod nemocnice nepostradatelná, je radiodiagnostické oddělení, známější snad pod lidovým označením “rentgen”. V jeho čele stojí již dva roky primář MUDr. Marko Olejár, pod jehož vedením zdravotníci poskytují své služby nejen pacientům, ale také dalším oddělením nemocnice. K tomu samozřejmě potřebují také kvalitní a moderní přístroje. V rámci dotačního projektu REACT se tak dostaly nutné finance i sem a posloužily k nákupu nových monitorů a dalšího vybavení. Jak vidí celkový chod "rentgenu" i celé nemocnice a modernizaci svého oddělení jeho primář?

Pane primáři, v naší nemocnici již nejste nováčkem, ale přesto Vás mnozí neznají. Mohl byste se v krátkosti představit? Jaká byla Vaše cesta k nám do Čáslavi?

Do Městské nemocnice v Čáslavi jsem do pozice primáře radiodiagnostického oddělení nastoupil v květnu 2021. Nicméně již několik měsíců před mým nástupem do naší nemocnice jsem od prosince 2020 pro nemocnici pracoval tzv. na dohodu a pomáhal jsem po odchodu pana primáře MUDr. J. Ondrašíka do důchodu s popisy rentgenových snímků vzdáleným přístupem. V tu dobu jsem paralelně pracoval ještě na soukromém radiodiagnostickém oddělení v Rychnově nad Kněžnou, kde jsme poskytovali plnou škálu radiodiagnostických výkonů tzn. klasickou rentgenologii, ultrazvuk, CT, diagnostiku prsu, magnetickou rezonanci a angiografické výkony. Mimochodem pan primář Ondrašík odvedl kus kvalitní a poctivé práce, za což mu patří naše poděkování.

A Vaše předchozí praxe?

Promoval jsem na 3. LF UK v Praze v roce 1991, původně jsem plánoval být plastickým chirurgem (v době studií jsem pracoval jako pomocná vědecká síla na klinice p. profesora Fáry). V té době však byla klinika stran pracovních míst plně saturována, proto jsem jako absolvent nastoupil do NsP ve Vysokém Mýtě na oddělení radiodiagnostiky. Práce mě bavila a postupně jsem se přes vedoucího lékaře oddělení stal v Mýtě primářem. Po 10 letech praxe v Mýtě jsem byl osloven vedením nemocnice v Litomyšli, zdali bych nechtěl „rozběhnout“ nově budované CT pracoviště. Protože to byl pro mne další odborný posun, tak jsem tuto nabídku přijal a dalších 7 let práce odvedl v Litomyšli, nakonec i v pozici primáře tohoto oddělení. Pro výhrady k transformaci nemocnic pod kraj jsem odešel do již výše zmiňovaného Rychnova nad Kněžnou, kde jsem pracoval v pozici lékaře-zaměstnance 13 let a rozšířil si dále odborné znalosti i o problematiku MR (magnetické rezonance). Po odchodu pana primáře Ondrašíka jsem byl kontaktován panem prim. Bělehrádkem (se kterým jsem spolupracoval v Litomyšli) a naší paní vrchní Kocprdovou se žádostí o pomoc a tím se vlastně celý kruh uzavřel.
Celkem tedy pracuji v oboru radiodiagnostiky 32 let, mám dvě atestace v oboru, nespočet absolvovaných vzdělávacích akcí doma i v zahraničí, kongresů, seminářů, odborných kurzů zakončených certifikátem, …, týkajících se klasické radiologie, CT, MR a UZ a to včetně nevaskulárních (mimocévních) intervencí.  

Jak vnímáte čáslavskou nemocnici z pozice člověka, který prošel i jinými zdravotnickými provozy?

Já jsem osobně navštívil nemocnici opakovaně ještě před mým později zvažovaným nástupem a oslovila mne zejména přátelská až rodinná atmosféra a lidé, kteří se s úsměvem na tváři na potkání zdraví a jsou k sobě navzájem vstřícní, no a hlavně kolektiv RDG oddělení pod vedením paní vrchní Kocprdové. To u mne vyvolalo pocit sounáležitosti a především vzpomínky na moje začátky ve Vysokém Mýtě, ke kterým se i po mnoha létech velmi rád vracím a kdy byl svět ještě normální.
Každá nemocnice ve své historii prochází turbulentními obdobími, roky úspěšnými s bezproblémovým chodem, které vystřídá období personální a ekonomické krize, ale jen poctivou a trpělivou prací všech odpovědných se může vrátit na místo, které jí patří. Vím, že nemocnice v Čáslavi má svoje místo pod sluncem a určitě i obrovský potenciál. Jen ho musíme využít. Věřím, že se nám to společnými silami postupem času podaří, ale bude to vyžadovat trpělivost,důslednost, někdy neústupnost a tvrdou a poctivou práci ve prospěch pacientů tak, abychom neztratili jejich důvěru. Bez důvěry to totiž nepůjde.

Co se od Vašeho nástupu na oddělení změnilo?

Oddělení v době mého nástupu bylo funkční, ale z hlediska lékařského personálu hodně na hraně. Jsem moc rád, že se mi ve spolupráci s vedením nemocnice povedlo na naše oddělení angažovat špičkovou radioložku paní MUDr. J. Hálovou do pozice zástupkyně primáře. Věřte mi, že to v době celorepublikového nedostatku lékařů nebylo vůbec snadné, ale štěstí stálo při nás. Z pěti oslovených respektive vážných zájemců, se kterými jsem dlouho jednal, slavíte úspěch nakonec pouze u jedné. No a co se změnilo? Jsou to drobnosti, na kterých ale stojí další větší věci a jde o postupný proces,trpělivou mravenčí práci, která není na první pohled vidět, ale časem přináší svoje ovoce.
Zázračné recepty na rychlé vyřešení dlouhodobého problému ve své podstatě neexistují, protože jsou ekonomicky neefektivní. Bylo třeba nastavit vizi oddělení, nastavit dosažitelné cíle a nastínit budoucí rozvoj oddělení, strategii v oblasti ekonomiky oddělení, postupné rozšiřování portfolia zdravotních výkonů, …, a to především s ohledem na profit pacientů, ale i ekonomiky oddělení. Ve spolupráci s primáři ostatních oddělení dochází k postupné úpravě diagnostických algoritmů tak, aby diagnostika nebyla pouze efektní, ale efektivní, což je někdy běh na dlouhou trať.
Naše oddělení po masivním odchodu lékařů z interního oddělení převzalo poměrně značnou část UZ diagnostiky např. vyšetření periferních tepen a žil, extrakraniálních tepen, …Navíc jsme rozšířiliportfolio našich výkonů o UZ diagnostiku trávicího traktu vč. zánětlivých střevních onemocnění, zobrazení apendixu a tak dále.

S obnovením plného provozu oddělení chirurgie bylo nutné přeorganizování provozu tak, abychom zvládli větší počet požadavků na vyšetření a zásadním způsobem nedošlo k prodloužení objednacích lhůt na vyšetření (v tomto případě bylopodpořeno nákupem UZ přístroje nejvyšší třídy výhradně pro potřeby RDG oddělení). Prozatím se nám to daří, ale objektivně musím přiznat, že se blížíme na hranici možného. Dnes jsou objednací lhůty na CT u neakutních vyšetření okolo 14 dnů (v okolních zařízeních nejméně 1měsíc) a také u UZ vyšetření je to okolo 2 týdnů (v okolních zařízeních 3 a více měsíců).

Hovořil jste o nákupu nových přístrojů. Můžete být, prosím, konkrétnější?

Oddělení už v době mého nástupu bylo svým přístrojovým vybavením na velmi vysoké úrovni. Za mého působení na oddělení byl pořízený již zmiňovaný UZ přístroj a to z důvodu navýšení kapacity vyšetření a rozšíření portfolia poskytovaných diagnostických výkonů. Dále došlo k výměně automatického CT injektoru, který byl v době obměny CT přístroje ještě plně funkční, ale postupem času docházelo k jeho poruchám.

Aktuálně v rámci dotačního programu REACT byl zakoupený nový diagnostický software a diagnostické stanice pro CT pracoviště, protože vznikla potřeba rozšíření lékařských přístupů na CT pracoviště. Nákup nového CT softwaru nám dává šanci vstupu do probíhajících preventivních programů, tj. rakoviny tlustého střeva a konečníku a rakoviny plic, které by měly být především přínosem pro pacienty. V plánu je také nákup druhého RTG přístroje pro klasické snímkování tak, abychom byli v případě poruchy jednoho přístroje schopni poskytnout základní diagnostickou péči na přístroji druhém, nebo například v případě pandemie, kdy je nutné provozně oddělit péči o hospitalizované a ambulantní pacienty. Prostorově je na tento krok oddělení připraveno.
Dále bychom ve spolupráci s MUDr. Hálovou rádi prezentovali naše oddělení i na poli odborném a to výsledky naší práce na odborných akcích radiologické společnosti. Chceme pro naše pacienty dělat kvalitní diagnostiku a práci, která dává smysl a nemusíme se za ní stydět a aby se o snímkové dokumentaci či výsledcích našich vyšetření v dobrém vědělo i jinde tzn. v jiných zdravotnických zařízeních.

Děkujeme za informace a přejeme mnoho radosti z dalších úspěchů.

zn, MNČ