Dobrý den všem,
tímto bych chtěl vyjádřit velké díky všem lékařským pracovníkům městské nemocnice Čáslav a hlavně RZS.
Není nic příjemnějšího, než se probudit do podzimního slunečného sobotního rána s pocitem, že dnešní den, v tomto zvráceném čase, prožijete společně s rodinou.
Bohužel stalo se to, že moje desetiletá dcera byla při takto příjemném společném rozbřesku postižena epileptickým záchvatem. Došlo k situaci, kterou nikomu nepřeji, avšak stane se. Sedím doma a přemýšlím co by se mohlo všechno stát kdyby…
Těchto pár vět nepíši proto, aby moji rodinu někdo litoval, nejsme jediní a bojovat umíme. Píši to proto, abychom si my všichni uvědomili, že dostupnost lékařské pomoci ,,při ruce“ byla a bude vždy zásadní.
Čáslavská nemocnice, co já si dokážu vybavit, tu byla a sloužila všem, kteří ji potřebovali, po desítky let. V jejím objektu sídlí také složka RZS, která ale spadá v celé kompetentnosti do správy Středočeského kraje. Není mi příjemné, když slyším, že místní stanici RZS hrozí zrušení výjezdové skupiny s lékařem, a to z rozhodnutí jejího vedení a zřizovatele, tedy Středočeského kraje. Čáslav, rodinné město, které nyní bojuje o záchranu a stabilizaci chodu městské nemocnice má přijít o takto důležitého partnera? Nechci a nebudu tu rozebírat politickou stránku, ale musím podotknout, že Čáslav má celkem silné zastoupení v koalici (dva členy za STAN) Středočeského zastupitelstva.
Městská nemocnice, co jsem schopen si vybavit, se vždy potýkala s problémy, avšak daly se vždy řešit. Byla zde vždy snaha o záchranu, aby sloužila lidem našeho okolí. Bylo, je a bude to potřeba. Uvědomuji si naprosto vážně provozní, personální a hlavně ekonomickou stránku fungování této instituce. Ano, je a bude to náročné, ale pokud budeme chtít, zvládneme to.
Poslední kapkou bylo naočkované veřejné vyjádření krajské hejtmanky Peckové, že město Čáslav nemocnici v této podobě nemá mnoho šancí zachovat a je celkem zbytečné se o to pokoušet. Tento nepochopitelný výrok, požehnaný krajskými zastupiteli za STAN, vnímám jako sabotáž vůči všem Čáslavákům, a všem lidem v ORP.
Z dnešní vlastní zkušenosti si nedokážu představit situaci, že moje vlastní dítě, které mi leží v náruči v křečovém stavu s pocitem naprosté beznaděje, bude zachráněno, ne za 10 minut, jako tomu bylo v dnešním případě, ale třeba také za hodinu z důvodu špatné dostupnosti a kapacity RZS.
Tímto chci veřejně projevit podporu nejen fungování městské nemocnice, ale hlavně pracovníkům, kteří se aktivně účastní na chodu tohoto baráku. Dále se veřejně distancuji od názorů lidí – a zároveň jimi pohrdám, kteří dokáží zdravotníky této naší společné organizace pro záchranu lidského zdraví a životů označit za ty, kteří zbavili člověka, ředitele nemocnice, jeho života.
Jan Šulc