Pokyny k odběru vzorků

  

Odběr

žilní (venózní) krve

 

Odběry krve pacientů od externích lékařů zajišťuje Oddělení klinické biochemie MNČ, u pacientů MN Čáslav pak jednotlivé lůžkové a ambulantní složky.

Používaný odběrový materiál – BD Vacutainer.

Odběr venózní krve se provádí většinou ráno nalačno v poloze v sedě nebo v leže, nejčastěji z kubitální žíly.

Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, po desinfekci místa vpichu se provede venepunkce a teprve potom se postupně nasazují zkumavky předem označené identifikací pacienta.

Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a protisrážlivého činidla.

Jednotlivé zkumavky je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením, zkumavky se séry nechat srážet viz C-05 Používaný odběrový systém

Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:

  • zkumavka na odběr hemokultury, zkumavka na vyšetření sedimentace erytrocytů (zkumavka bez aditiv)
  • zkumavka na odběr koagulačního vyšetření s citrátem sodným
  • zkumavka na biochemické a sérologické vyšetření s aktivátorem srážení nebo bez aktivátoru
  • zkumavka na biochemické vyšetření s heparinem
  • zkumavka na KO nebo biochemické vyšetření s K2EDTA nebo K3EDTA
  • zkumavka na vyšetření glukózy a laktátu s fluoridem sodným či oxalátem draselným

Doporučený čas pro odběr po infuzi:

  • min. 8 hodin po ukončení infuze s tukovou emulzí
  • 1 hodina po ukončení ostatních infuzí
  • pokud je odběr nezbytný, je nutno odebírat krev z druhé ruky nebo z místa pod intravenózní linkou, ale nikdy ne proximálně od místa infuze
  • v případě odběru z katétru je nutné nejprve odsát krev, která v katétru stagnuje nebo je promísená s antikoagulačním činidlem a pak teprve odebírat krev na laboratorní vyšetření

 

Odběr

kapilární krve

Odběry kapilární krve se provádějí na odděleních/ambulancích zejména pro stanovení glykémie a acidobazické rovnováha (ABR).

Odběr kapilární krve na stanovení glykémie:

  • desinfekce místa vpichu, po oschnutí se provede vpich
  • první kapka se setře
  • lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka, ke které se přiloží kapilára, do které se při vhodném sklonu krev sama nasává
  • krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance
  • kapilární krev se poté z heparinizované kapiláry se přenese do předem označených mikrozkumavek Beckmann s identifikací pacienta
  • vzorky je třeba neprodleně předat na OKB k analýze

Anaerobní odběr kapilární krve na stanovení ABR:

  • pokožka nesmí obsahovat stopy mýdla
  • hyperemizace místa vpichu (prohřátím, hyperemizační mastí)
  • desinfekce místa vpichu (nepoužívat prostředky ovlivňující pH), doporučena desinfekce na bázi alkoholu, po oschnutí se provede vpich
  • první kapka se setře
  • lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka, ke které se přiloží kapilára s balancovaným heparinem, do které se při vhodném sklonu krev sama nasává
  • krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance
  • krev v kapiláře musí být zcela bez bublin, kapilára musí být zcela naplněná
  • po naplnění kapiláry se do kapiláry vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev důkladně promíchá, drátek se v kapiláře ponechá
  • krev odebraná na ABR musí být neprodleně doručena do laboratoře

Anaerobní odběr arteriální krve

Odběry arteriální krve se provádějí pro stanovení ABR.

V případě odběru arteriální krve je místem vpichu arteria radialis nebo arteria femoralis. Odběr provádí kvalifikovaný pracovník. Odběr se provede do stříkačky s balancovaným heparinem. Odběr musí být proveden anaerobně, stříkačka se vzorkem nesmí obsahovat vzduchové bubliny. Po provedení odběru se sejme jehla, kónus stříkačky se uzavře zátkou a obsah se řádně promíchá. Takto připravený a řádně označený vzorek se urychleně dopraví do laboratoře.

Anaerobní odběr arteriální krve z katetru.

Na uzavírací kohout pro odběr vzorků je zasunutá stříkačka.

Příprava pacienta a odběr vzorku:

  • Zkontrolujte barvu a teplotu částí těla, kterým je dodávána krev arterií, do které je katetr zaveden a porovnejte s opačnou částí. Je-li pacient podchlazený nebo namodralý, informujte odpovědného lékaře.
  • Zkontrolujte, zda je linie A (arterie) řádně zafixována. Všechny spoje musí být těsné.
  • Zkontrolujte, zda v linii A nejsou v kanyle žádné sraženiny.
  • Před odběrem vzorku musí být linie A prosta solného roztoku, aby byla jistota, že nedojde ke zředění vzorku. Odsajte 5 ml krve. Připojení kohoutku by mělo být před zasunutím stříkačky desinfikováno.

Po odběru vzorku:

  • Otočte kohoutkem do pozice zavřeno a otevřete kohoutek pro proplachovací roztok
  • Vyčistěte linii A a kohoutek pro krev desinfikujte a zakryjte víčkem.
  • Odstraňte možné vzduchové bubliny ze stříkačky: uzavřete špičku stříkačky kouskem gázy, poklepávejte na stříkačku, zatímco ji držíte svisle a odstraňte tak bublinky
  • Nasaďte víčko, zamíchejte řádně antikoagulant opatrným otáčením a poté rolováním stříkačky mezi dlaněmi
  • Označte vzorek identifikací pacienta
  • Vzorek musí být ihned doručen do laboratoře

Odběr ranního vzorku moče

Pokud neurčí lékař jinak, provádí se vyšetření z první ranní moče.

Střední proud moče po omytí zevního genitálu bez použití mýdla.

Zkumavku (10ml) označit nálepkou se jménem a celým rodným číslem. Moč co nejdříve doručit do laboratoře (max. do 2 hod.), chránit před světlem.

U žen by měl být odběr proveden mimo období menstruace.

 

Sběr moče obecně

Pacient musí být seznámen s technickým postupem při sběru moče.

Během sběru moče je nutné dosáhnout dostatečného objemu moče vhodným a rovnoměrným příjmem tekutin. Během 24 hod. vypijte okolo 2l tekutin (voda, minerální voda, ovocný čaj).

Ráno v 6:00 hod. se vymočte naposledy do záchodu (NE DO LAHVE) a od této doby sbírejte moč do nádoby. Po uplynutí 24 hodin od zahájení sběru se vymočíte do láhve naposledy tj. další den ráno opět v 6:00 hod. Pokud pijete více a naplníte nádobu za kratší dobu než za 24 hodin, sbírejte další moč do další zcela čisté nádoby z umělé hmoty. Láhev s močí uchovávejte během sběru na chladném místě (lednice), sběrnou nádobu uzavírejte. Uzavřenou, jménem a rodným číslem označenou, sběrnou láhev (láhve) s celým objemem moči doručí pacient k lékaři nebo do laboratoře.

V případě, že nemáte k lékaři nebo do laboratoře přinést celý objem moče, množství moče změřte s přesností na 10 ml! 

Stolice na okultní krvácení

Provádějte v čistém a suchém prostředí, odebrat libovolný vzorek stolice na čistou podložku nebo toaletní papír, pomocí odběrového hrotu odeberte část vzorku ze 3 jeho různých míst. Pozor - nevylít tekutinu ze zkumavky! Odstraňte přebytečný vzorek stolice papírovým ubrouskem. Vložte uzávěr s hrotem obsahujícím odebraný vzorek do zkumavky a pevně uzavřete. Umístěte zkumavku s odebraným vzorkem do igelitového sáčku určeného pro její transport do laboratoře. Odběr se provádí do speciální odběrové nádoby FOB GOLD TUBE. Podrobný návod jako příloha u metody.

 

Stolice na kalprotektin

K vyšetření je nejvhodnější první stolice.

Pokud není možné odebrat vzorek z první stolice daného dne, použijte vzorek, který byl odebrán alespoň několik hodin po první stolici. Použití vzorku z průjmovité stolice, která je přítomná ve střevě krátkou dobu, může falešně snížit hodnotu kalprotektinu.
Odběr se provádí do speciální odběrové nádoby CALEX Cap BUHLMANN.

Podrobný návod jako příloha u metody.

Podrobné informace k jednotlivým laboratorním položkám viz LP F-01 Seznam vyšetření.

Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru:

Dlouhodobé zaškrcení paže a výraznější cvičení  se zataženou paží vede ke změnám aktivity nebo koncentrace řady parametrů (ALT, AST, CK, bilirubin, albumin, vápník, kreatinin, glukóza, draslík a další).

Chyby vedoucí k hemolýze vzorku:

Hemolýza vadí většině laboratorních vyšetření zejména proto, že řada látek přešla z erytrocytů do séra nebo plazmy nebo proto, že zbarvení interferuje s fotometrickým stanovením. Aktivují se též tromboplastické látky, které mohou ovlivnit výsledek hemokoagulačního vyšetření.

Hemolýzu působí: