Rizikové faktory aterosklerozy

Tímto názvem označujeme určité charakteristiky, se kterými je spojen vyšší výskyt srdečně cévních (kardiovaskulárních) chorob. Dají se dělit z mnoha různých hledisek. Z praktického hlediska je výhodné dělení rizikových faktorů na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Neovlivnitelné rizikové faktory jsou takové, se kterými se jedinec rodí, nebo k nim v průběhu života dospěje, aniž bychom v současné době měli možnost tyto faktory nějakým způsobem upravovat. Jistě se v budoucnosti stanou předmětem výzkumu genetických inženýrů, ale v současné době je musíme chápat jako něco předem daného. Patří mezi ně věk, pohlaví a genetická či rodinná zátěž.

Ovlivnitelných rizikových faktorů je velké množství. Z nich jsou nejdůležitější porucha metabolismu tuků (hyperlipoproteinémie), kouření cigaret, vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) a cukrovka (diabetes mellitus). Počítáme sem i obezitu a nedostatek tělesného pohybu. Jak je z výčtu patrné, jedná se o faktory, které lze buď zcela eliminovat (např. kouření), nebo jejich negativní působení vhodnou životosprávou či farmakologickou léčbou výrazně snížit.

Nyní uvedeme stručnou charakteristiku jednotlivých rizikových faktorů. V budoucnosti budete s hlavními rizikovými faktory postupně seznámeni na zvláštních stránkách.

---

Věk: Rizikový je věk u mužů od 45 let, u žen od 55 let a tato věková hranice se snižuje u žen s předčasným klimakteriem (menopauzou) bez současné hormonální léčby.
 
Pohlaví: Je jednoznačně prokázáno, že muži mají výrazně vyšší riziko aterosklerozy než ženy před menopauzou. Riziko žen se však po menopauze významně zvyšuje. Tento jev se vysvětluje ochranným vlivem ženských pohlavních hormonů. Efekt hormonální léčby v menopauze v prevenci rozvoje ischemické choroby srdeční však nebyl zatím jednoznačně dokázán.

Rodinná zátěž: Jako pozitivní rodinná zátěž se považuje výskyt onemocnění nebo úmrtí na ischemickou chorobu srdeční u prvostupňových příbuzných (rodiče, sourozenci) do 55 let u mužů a do 65 let u žen.

---

Hyperlipoproteinemie: Jedná se o zvýšenou hladinu tuků v krvi. Hlavními tukovými látkami jsou cholesterol a triacylglyceroly (dříve triglyceridy). Z hlediska rozvoje aterosklerozy je nejdůležitější tzv. LDL cholesterol, lidově nazývaný " zlý cholesterol", který proniká do stěny cévní a vede ke vzniku sklerotických plátů. Naproti tomu HDL cholesterol lidově nazývaný " hodný cholesterol" zajišťuje transport cholesterolu ze stěny cévní a z tkání do jater a umožňuje jeho odbourávání.Jeho zvýšená hladina představuje určitý ochranný faktor proti rozvoji aterosklerozy.

Žádoucí hodnoty tukových látek v krvi jsou:

• celkový cholesterol do 5,0 mmol/l
  
• LDL cholesterol do 3,0mmol/l
  
• HDL cholesterol vyšší než 1,0 mmol/l
  
• Triacylglyceroly do 1,8mmol/l
  

Za rizikové jsou považovány hodnoty nad 6,2 mmol/l u celkového cholesterolu, nad 4,1 mmol/l u LDL cholesterolu a nad 2.0 mmol/l u triacylglycerolů. Nepříznivá je rovněž hladina HDL cholesterolu nižší než 1,0 mmol/l. Naopak, jako pozitivní ,ochranný faktor považujeme hodnotu HDL cholesterolu větší než 1,6 mmol/l.

Žádoucích hodnot je možno dosáhnout vhodným dietním režimem s omezením celkového množství tuků, hlavně živočišných, pohybovou aktivitou a tam, kde tato opatření nestačí, je nutno přistoupit k farmakologické léčbě.

Kouření: relativní riziko ischemické choroby srdeční se zvyšuje na 2.0, kuřáci mají tedy 2x větší pravděpodobnost onemocnění. Zanechání kouření je tedy prvořadý požadavek v preventivních opatřeních kardiovaskulárních chorob. Zanechání kouření u nemocných, kteří již překonali srdeční infarkt, snižuje úmrtnost těchto nemocných oproti těm, kteří dále po infarktu kouří o 40-60% !

Hypertenze: vysoký krevní tlak s hodnotou nad 140/90 torrů patří mezi jeden z hlavních rizikových faktorů rozvoje aterosklerozy. Dostatečně účinná léčba vysokého krevního tlaku vede ke snížení výskytu cévních mozkových příhod a ischemické choroby srdeční. Proto je tak důležité osoby s vysokým krevním tlakem vyhledávat a u potvrzené hypertenze volit účinnou léčbu.

Diabetes mellitus (cukrovka): u tohoto onemocnění se aterosklerosa objevuje v nižším věku a má závažnější průběh, daný dalšími komplikacemi diabetu. Je proto žádoucí pacienty s diabetem co nejdříve odhalovat a zjištěný diabetes co nejúčinněji léčit, by se komplikace podařilo co nejvíce oddálit či zcela zamezit jejich vzniku.

Obezita je masová, epidemická nemoc, projevující se zmnožením tělesného tuku. nad 25% tělesné hmotnosti u mužů a 30% tělesné hmotnosti u žen. Příčinou je nepoměr mezi energetickým příjmem ve formě potravy a energetickým výdejem, který hlavně závisí na pohybové aktivitě. Je z velké části determinována geneticky, ale zásadní roli na jejím vzniku hrají faktory prostředí. Jsou to zejména sedavý způsob života a „populární“ vysoce kalorická strava produkovaná podniky rychlého občerstvení. V posledních dvaceti letech proto dochází k enormnímu celosvětovému nárůstu obezity.

Nízká fyzická aktivita: podílí se hlavně na vzniku obezity, horší kompenzaci cukrovky, snížené kardiovaskulární výkonnosti, je také spojena s nižší hodnotou HDL cholesterolu.

Za vysoce rizikové je třeba považovat ty jedince, kteří sice ještě nemají manifestní ischemickou chorobu srdeční, ani jinou manifestaci aterosklerozy, u kterých jsou však kromě hyperlipoproteinemie přítomny nejméně dva další rizikové faktory.

Režimová opatření jsou nedílnou součástí péče o rizikové jedince. Jsme si vědomi toho, že tito lidé potřebují profesionální rady a podporu lékaře. Obojí jsme schopni a ochotni zájemcům poskytnout. Na pokračování těchto stránek budeme postupně uveřejňovat zásady primární i sekundární prevence ischemické choroby srdeční a srozumitelnou formou informovat o všech kapitolách, které s danou problematikou souvisí. Bližší informace poskytneme v naší ambulanci preventivní kardiologie.